Festival Mezipatra už brzy otevře dveře do pestrého světa queer kinematografie. Čekají nás příběhy o
lásce, dospívání, hledání vlastní identity i místech, kam člověk patří. V bohatém programu ale nemusí
být snadné vybrat si, na co vyrazit do kina. Proto jsme oslovili členy a členky programového týmu,
kteří se podělili o své osobní filmové tipy. Na jaké snímky se těší Vadim Kuskov, Matúš Slamka,
Terezie Vítková, Danylo Kostenko a Eliška Lubojatzká? Inspirujte se jejich výběrem a objevte filmy,
které by vám letos neměly uniknout.

 Terezie Vítková doporučuje: Letní romance a dojemný animovaný příběh

Pokud si chcete zpříjemnit sychravé listopadové dny, určitě si nenechte ujít film Medvědí jeskyně.
Kromě letní atmosféry řeckých hor vás v kině zahřeje i vztah dvou osobitých kamarádek. Jejich
dlouholeté přátelství se najednou začne měnit v něco víc. Co když to ale ta druhá necítí stejně? Tahle
letní romance opředená balkánským folklorem přináší do žánru romantické komedie svěží vítr.
Nemusíte se bát povrchní zápletky, přihlouplých popových dojáků v podkresu ani okoukaných tváří.
Naopak se můžete těšit na čarokrásné záběry místní krajiny, mimořádně živé hlavní postavy a lásku,
která rozbíjí auta!
Pokud už jste ale léto dávno hodili za hlavu a máte chuť na něco vážnějšího, vyrazte na komiksovou
adaptaci Nějak se nám to zamotalo. Autorka předlohy se v ní s velkou láskou i humorem ohlíží za
nejtěžším obdobím svého života, kdy její matce diagnostikovali Alzheimerovu chorobu. Ale nebojte
se! Film vás sice upřímně dojme, z kina však nebudete odcházet nešťastní. Tohle neobyčejně citlivé a
vizuálně poutavé vyprávění zaujalo už publikum v Cannes, kde si vysloužilo několikaminutový potlesk
vestoje. A mimochodem, tento animovaný snímek má snad nejzářivější hvězdné obsazení letošních
Mezipater. Tak si zabalte kapesníčky a připravte se na emocionální horskou dráhu.

Vadim Kuskov doporučuje: Love story v kabině kamionu a pozitivní
trans dospívání

Pokud vás bavil mexický snímek Na útěku, který jsme promítali na loňských Mezipatrech, nebo se
obecně rádi*y díváte na zamilované kamioňáky, podle mě musíte vidět Benzin v krvi. Tenhle film mě
zaujal tím, že na rozdíl od svého mexického předchůdce ukazuje hypermaskulinní svět řidičů kamionů
z trochu jiné, nečekané perspektivy. Můžete se těšit na nádherné industriální scenérie, jemnou kritiku
kapitalismu a samozřejmě – podle mého názoru – na nejromantičtější love story letošního ročníku.
Dokáže nás ještě něčím překvapit časosběrný dokument o tranzici? Myslel jsem si, že ne, ale film
Děcka mě přesvědčil o opaku. Je to osobní, hravý a především pozitivní film o dospívání Karly, která
má jasnou představu o tom, jakou ženou se chce stát, až vyroste. Přijde mi skvělé, že její tranzice je
tu zachycená jako jedna z možností, jak může puberta vypadat, a ne jako něco podivného. Zároveň
máme možnost slyšet vtipné komentáře dospělé Karly, která se zpětně dívá na natočený materiál a
snaží se rozpomenout, jak se tehdy cítila. Kdo z nás by se dokázala podívat na záběry svého
dvanáctiletého já, aniž by se propadla studem? Tenhle dokument bych doporučil všem: trans i cis
teenagerům a teenagerkám, jejich příbuzenstvu a třeba i odpůrcům a odpůrkyním péče o trans mladé
lidi. Možná by si díky němu uvědomili, že puberta je náročné období a že ji nepotřebujeme nikomu
ještě víc komplikovat.

Matúš Slamka doporučuje: Ultimátní roztomilost a dokonalý kompromis
mezi uměním a zábavou

Potřebuješ si poplakat dojetím, zlepšit si den nebo zahřát srdce svému rande? Pak je Gugův svět
jasná volba! Je to film, při kterém máš od začátku do konce na tváři takový ten přihlouplý úsměv a
říkáš si, že svět snad ještě nebude tak v prd*li, když se pořád točí podobné filmy. Oceňuji citlivý
způsob, jakým je vyprávěn vztah Guga s jeho babičkou. Ta je důkazem, že randit se dá v každém
věku a že to, kolik ti je, neznamená, že musíš být konzervativní mručoun. Prostě diva!
Na co vyrazit, když hledáš kvalitní uměleckou kinematografii, ale nechceš se unudit k smrti? Na film
Řekni, kde ti kluci jsou klidně vezmi své cinefilní přátele z filmové školy a rozhodně na ně
zapůsobíš. Je to vizuálně vyňuňaná, sarkasticky vtipná a místy dost nasty mozaika vzpomínek
režiséra na jeho rodné město a gay kluky, kteří v něm žijí. Vyprávění je rozdělené do kapitol, z nichž
každá má trochu jiný náboj, takže jde prakticky o několik propojených kraťasů v jednom celku.
Osobně miluji úvod, ve kterém režisér rekonstruuje své mládí a vzpomíná na brigádu v supermarketu,

který nesmí jmenovat. Vlastně nesmí jmenovat nic ani nikoho, a tak si s tím originálně a vtipně poradí
(no spoilers!). Chceš film, který ti utkví v paměti? Go for it, tady ho máš!

Danylo Kostenko doporučuje: Od newyorských klubů po zkurvenou
nudu

Posledních deset let se Peter staral hlavně o to, aby party nikdy neskončila. Pak mu na dveře zaklepe
syn, o kterém do té doby nevěděl, a Peter má poprvé po letech důvod jít domů ještě za tmy. Debut
Jordana Firstmana Club Kid je přesně tak hlučný, břitký a vtipný, jak má být film se soundtrackem
plným Rihanny a Slayyyter. Mě ale nejvíc překvapilo, jak dokáže ztichnout. Pod všemi dojezdy se
skrývá něžný příběh o muži, který dospívá trapně pozdě, a o queer komunitě, která na tanečním
parketu udělá místo i pro malého kluka. Mojí srdcovkou je scéna, ve které jeden z Peterových
kamarádů učí malého Arla mixovat – jako by mu klub předával rodinné stříbro. Málokterý film má
večírky tak rád, a přesto ví, kdy je čas jít domů.
Můj druhý tip je taky party, jenže tahle se odehrála už před skoro třiceti lety. V sekci Retrospektiva
uvádíme film Zkurvená nuda, závěrečný díl trilogie Teen Apocalypse od Gregga Arakiho. Sledujeme
v něm skupinu teenagerů z Los Angeles během jediného dne, který vyvrcholí velkou party. Nejvíc
miluju, kolik úzkosti mladých lidí na konci tisíciletí Araki nacpe na jeden taneční parket: vztahy, ve
kterých se nikdo nechce vázat, nespokojenost s vlastním tělem a nesnesitelný děs z dospělosti.
Každý kostým je ukázkovým příkladem trash estetiky pozdních devadesátek, ale teenagerské starosti
nestárnou. Restaurovaná 4K verze na velkém plátně – blíž se na guestlist nikdo z nás nedostane.

Eliška Lubojatzká doporučuje: Glamrocková hypnóza, radikální
autenticita a výlet do hlubin queer vesmíru

Pompézní show, nadupaný soundtrack, opulentní kostýmy a miliony třpytek. Sametová extáze Todda
Haynese z naší sekce Retrospektiva je pro mě absolutním filmovým grálem glamrocku 70. let a must-
see pro všechny skutečné znalce a znalkyně queer kinematografie. Vypráví příběh Briana Sladea,
fiktivní glamrockové hvězdy inspirované ikonami, jako jsou David Bowie nebo Iggy Pop, která
zinscenuje vlastní smrt, a novináře Arthura, jenž se o dekádu později snaží zjistit, co se tehdy
opravdu stalo. Na velkém plátně je to čistá hypnóza a pořádný koktejl sexappealu, queer euforie,
satiry a rock’n’rollové energie, ze kterého budete opojení ještě při odchodu z kinosálu. A hvězdné
obsazení v čele s Christianem Balem, Ewanem McGregorem, Jonathanem Rhysem Meyersem a Toni
Collette? Extra kandovaná třešnička jako pozornost podniku.
Mým druhým tipem je Barbara Forever, dokumentární portrét legendární průkopnice queer
experimentální kinematografie Barbary Hammer. Během své kariéry natočila přes osmdesát filmů
věnovaných lesbické touze, tělu, sexu, lásce i událostem z vlastního života. Režisérka Brydie
O’Connor se k jejímu dílu vrací prostřednictvím archivních záběrů, Barbařiných hlasových záznamů i
vzpomínek její životní partnerky Florrie Burke. Je to fascinující a odvážný dokument o tom, jak
radikální zbraní může být autenticita.
Blok krátkých filmů Queer vesmír bych doporučila každému, kdo se rád*a nechává překvapovat. Šest
snímků z různých koutů světa spojuje motiv hledání místa, kde člověk může být alespoň na chvíli sám
sebou – ať už v rodné vesničce, v temném zákoutí kina, na smetišti, nebo na samém okraji vesmíru.
Právě rozmanitost mám na krátkometrážních blocích nejradši: během jediného večera se můžete
ocitnout v několika naprosto odlišných světech a odcházet s úplně jiným zážitkem než člověk sedící
vedle vás.